na Blog.cz

Mě by tohle docela zajímalo. Protože já třeba spokojená nejsem. Tedy po většinu času. Když jdu kolem zrcadla, v takových čtyřech případech z pěti si řeknu, co je to za příšeru. Ale pak nastává případ pátý a já si říkám, že vlastně zas tak ošklivá nejsem, a že mi to vlastně docela sluší. To se ale týká tváře. U těla už je to něco jiného. Myslím, že všechny holky mají problém se svojí postavou. To jsem vyjádřila špatně, promiňte. Myslí si, že mají problém se svou postavou. To je to. Podle mě to nikdo nebere objektivně, protože to prostě nejde. Tak třeba já spokojená nejsem a zároveň jsem. Strašně bych si přála mít ploché břicho, ale prostě ho nemám. Ale nechi být nevděčná a proto si říkám, mohlo by to být horší. Každopádně, kdyby se mě někdo zeptal na takovou otázku, rozhodně odpovídám NE! A co vy?

Obrázek se vůbec nehodí k tématu, ale už ho tu mám uložený dlouho, tak ho sem hodím a přidám ještě jednu otázku: Máte takovou osobu?

(Překlad: Nejlepší přítel je ten, kdo o mě ví všechno a přesto mě má rád.)

Já se prostě musím pochlubit. Velké nákupy nedělám vůbec často. Vlastně bych měla říct nikdy. Když jdu s kámoškou nakupovat, tak většinou dárky pro druhé a ano, u toho si koupím tričko nebo svetřík. Nikdy ale nevyberu svoje úspory a neudělám nálet na obchodní centrum. Tedy nikdy jsem to nedělala. Až dneska. :D Je to asi tím, že mi mamka řekla, že mám limit dvou tisíc, za které si mám koupit šaty na sestřin maturiťák. No a já hledala a hledala a nakonec našla jedny za dvěstěpáďo. :D Tak jsem si řekla, že když jsem tak ušetřila udělám si radost (věcmi, které POTŘEBUJU) a popřípadě za to dám mamce moje naspořené peníze. (Vážně jsem se cítila mizerně a řekla jsem si, že mi třeba nákup pomůže. A taky že pomohl.) Koupila jsem si nádherný svetr (dvěstě), košili (stopade), kabelku (třista) a bundu (pětikoule). Když se to tak vezme suma sumárum utratila jsem čtrnáct set za pět věcí. To znamená že v průměru byla jedna věc za necelé tři stovky. Podle mě mi to krásně vyšlo. :) Byl to (je to) úžasný pocit, ale častěji to dělat nebudu. To by mi potom příště nezbylo na žádné dárky. :D Co vy, jak to máte s nakupováním? ;)

Myslím, že si právě jednou takovou malou velkou krizí procházím. Nejhorší ze všeho je ovšem to, že mi v tomhle nikdo neporadí. Musím na to přijít sama a může to trvat vážně dlouho. Protože... Kdo jsem? Jaká jsem? Jaká je moje budoucí cesta? Jsem předurčena k něčemu většímu nebo mám žít další tuctový život z mnoha? Nevím nevím a znovu, nevím. Netuším kdo jsem, co mám dělat, proč to mám dělat. Poslední dobou chci být někým jiným. Chci být někdo jiný. Nechci být sama sebou. Ne, že bych se neměla ráda, jen toužím po jiném životě a osudu. Když jsem si přála podívat se do Ameriky, pojali to tak, že se tam chci podívat. Ne, já se tam nechci JEN podívat. Já se tam chci narodit. Chci tam žít. Na předměstí nějakého městečka, chci tam chodit na střední, chci řídit auto teď, v šestnácti a chci být roztleskávačka. NEchci být jen turista. Chci, aby bylo všechno jiné. Abych svým životem jen slepě neproplouvala, chci ho žít a prožívat. Chci se ohlédnout a pořádně se zamyslet nad svou odpovědí. Chci zvážit všechny možnosti a až pak si vybrat. Ne muset něco plácnout rovnou, protože na přemýšlení nezbývá čas. Nechci mít tak nudný život. Nechci, aby se mi děly žádné jobovky, jen chci být... Někdo vyjímečný. Speciální. Zvláštní. Nu a vidíte, ti lidé, kteří takoví jsou, chtějí zas být jako já. Obyčejní a tuctoví.

Příjde mi, jako bych měla rozdvojenou osobnost. A já oboum říkám: "Myslela jsem, že se znám." Ale není to pravda. Něco říkám, dělám a vím že je to špatné, ale stejně si nemůžu pomoct a udělám to. Možná to jen svědčí o mé mizerné vůli, já v tom ale vidím něco víc. Něco se ve mě pere, jsou to dvě části mého já. A nejhorší na tom je, že já nevím, která část to vyhraje. Kterou bych chtěla, aby to vyhrála.

Další kousíček pro Mai. :) Až teď si uvědomuju, jak strašné to je, ale dodělám to. ;) Pro ty, kterým už jsme vyplýtvala trochu drahoceného času z jejich života tím, když si tohle četli nemůžu udělat to, že by byl nadarmo, kdybych to nedodělala. Aspoň to budete moci vnímat jako nenáviděný celek, který vám naprosto zbytečně ubral čas. :)